in

Svatá Cecílie, mučednice – 22. listopadu

Sassoferrato_santa_cecilia_1635-50_ca._03
Sailko, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons

Svatá Cecílie, která zemřela v Římě 22. listopadu 230, byla římská šlechtična, která přijala křesťanství, křesťanská panna a mučednice. Její úcta je velmi rozšířená, neboť Cecílie je patronkou hudby, hudebníků a zpěváků. Katolíci i pravoslavní si ji připomínají 22. listopadu. Kromě Panny Marie je jednou ze sedmi světic, jejichž jména se připomínají v mešním kánonu.

Podle tradice byla Cecílie zasnoubena s mladým pohanem Valeriánem. Svatební noci prozradila ženichovi, že její panenství střeží Boží anděl, a vyzvala ho, aby přijal křesťanství. Valerián se ještě téže noci vydal na Via Appia, kde se na třetím milníku setkal se svatým papežem Urbanem. Ten Valeriána poučil ve víře a pokřtil ho. Valerián se pak vrátil domů a spatřil Cecílii, jak se v modlitbě sklání k zemi, zatímco nad ní bdí anděl, který ji střežil odjakživa.

Valerián pojal podezření a žádal důkaz, že onen mladík je skutečně anděl. Anděl tehdy zjevil dva věnce z květin a položil je na hlavy obou novomanželů. Valerián uvěřil a modlil se, aby stejnou milost přijal také jeho bratr Tiburcius; a tak se stalo. Oba bratři, nyní již obrácení na křesťanskou víru, začali pohřbívat oběti pronásledování. Byli udáni (pohřbívat křesťany bylo zakázáno), odsouzeni k smrti stětím a pohřbeni v katakombách svatého Pretextata.

Po jejich smrti byla před soudce Almachia předvolána také svatá Cecílie, kterou odsoudil k smrti. Katani se neodvážili vykonat rozsudek na veřejnosti, a tak se ji pokusili udusit výpary z lázně v jejím domě (calidarium), vyhřáté na velmi vysokou teplotu. Stal se však zázrak: po jednom dni a jedné noci byla Cecílie nalezena stále živá, zahalená nebeskou rosou, znamením Boží ochrany.

Liktor (veřejný úředník ve starověkém Římě, jehož úkolem bylo doprovázet a chránit magistráty vybavené pravomocí imperium, například konzuly a prétory), který ji měl popravit stětím, ji třikrát udeřil do krku, ale nedokázal jí hlavu oddělit od těla. Cecílie navzdory zranění žila ještě tři dny. Umírající dívka odkázala papeži Urbanovi I., který ji přišel navštívit, svůj dům a požádala ho, aby jej proměnil v kostel.

Roku 821 byl za pontifikátu Paschala I. kostel zasvěcen svaté mučednici. Tělo světice, které bylo po pěti stech letech stále neporušené, bylo přeneseno z katakomb svatého Kalixta (kde lze dodnes navštívit kryptu, v níž bylo její tělo uloženo) do kostela, jejího někdejšího domu, spolu s těly mučedníků Valeriána, Tiburcia a Maxima. Paschal I. tam nechal přenést také tělo svatého Urbana.

Legenda Aurea vypráví, že papež Urban I., který obrátil jejího manžela Valeriána a byl svědkem jejího mučednictví, „pohřbil tělo Cecílie mezi těly biskupů a její dům proměnil v kostel, jak ho o to žádala“.

Roku 1599, při restaurátorských pracích v bazilice svaté Cecílie v římské čtvrti Trastevere, nechal kardinál Paolo Emilio Sfondrati otevřít sarkofág obsahující ostatky světice.

Podle svědectví z té doby bylo tělo nalezeno v překvapivě přirozené poloze, jako by Cecílie stále spala: hlavu měla otočenou na jednu stranu a prsty natažené ve zvláštním gestu. Téhož roku vytvořil sochař Stefano Maderno proslulou mramorovou sochu, která zachycuje právě polohu, v níž bylo podle vyprávění nalezeno tělo mučednice. Dílo je dodnes umístěno pod hlavním oltářem baziliky.

Svatá Cecílie je patronkou hudby, neboť se vypráví, že během svatební slavnosti, zatímco zněly hudební nástroje, Cecílie v srdci zpívala Bohu: „Cantantibus organis, Caecilia in corde suo soli Domino decantabat“, „Zatímco zněly hudební nástroje, Cecílie ve svém srdci zpívala jedině Pánu“ (epizoda popsaná v Passio Sanctae Caeciliae, starobylém vyprávění o jejím mučednictví).

V průběhu staletí bylo toto vyjádření chápáno jako přímý odkaz na hudbu. Cecílie se proto stala patronkou hudebníků, zpěváků a instrumentalistů.
Svátek svaté Cecílie připadá na 22. listopadu.

Paolo Botti

© Tutti i diritti riservati. Riproduzione consentita solo chiedendo permesso a info@amicidilazzaro.it
(non verrà concesso a siti con pubblicità/ads o per usi commerciali)

© All rights reserved. Reproduction allowed only with permission from info@amicidilazzaro.it
(it will not be granted to sites with advertising/ads or for commercial uses)

star-6880592_1280

Advent je časem přítomnosti a očekávání Věčného (Benedikt XVI.)