in

Matka Tereza z Kalkaty o čistotě a věrnosti

512px-Kay_Kelly_of_Liverpool__Mother_Teresa_in_1980_cropped
Noble36, CC0, via Wikimedia Commons

Abychom se mohly stát skutečně zasvěcenými ženami, musíme se stále hlouběji zamilovávat do Ježíše. Milujme ho všemi svými schopnostmi, tělem i duší. Ať nikdo neříká, že nějaká žena žijící ve světě miluje svého manžela více než my milujeme Ježíše. Je to naše právo a výsada, neboť jsme byly jako ženy stvořeny k tomu, abychom milovaly a byly milovány.

Čím více je duše hluboce uchvácena láskou, tím více se ztotožňuje s celým lidstvem, protože láska ji vede k tomu, aby vstupovala do každého utrpení, všude tam, kde jsou duše, které je třeba spasit. Jako misionářky a zasvěcené ženy musíme ve svém životě stavět lásku na první místo. Naše sliby, apoštolát i společný život jsou plodem našeho sjednocení s Ježíšem v lásce.

Slib

Slib čistoty není pouhým seznamem zákazů: je to láska… Je to darování i přijímání: daruji se Bohu a přijímám Boha. Bůh se stává mým a já se stávám jeho. Proto se prostřednictvím slibu čistoty zasvěcuji celá jemu.

Věrnost

V Římě mi jedna žena vyprávěla svůj příběh. V den, kdy po svatbě vyšla z kostela, se zamilovala do jiného muže. Po šestadvacet let žila touto láskou, žila pro tohoto muže.

„Ale já jsem tomu muži [svému manželovi] dala své slovo a abych byla věrná Bohu i muži, kterému jsem dala své slovo, musela jsem mu [tomu druhému muži] říci ‚ne‘. Každý den byl opravdovou kalvárií. Pokaždé, když přijede do Říma: ‚ne‘, i když k muži, kterého jsem si vzala, necítím žádnou lásku.“

Tato žena řekla: „Smrt ano, hřích ne.“ Pětadvacet [let] krát tři sta šedesát pět [dní] a šedesát minut!

Teď mluvím o křesťanské ženě. Dnes miluje svého manžela nerozdělenou láskou. Složila jsem Bohu své sliby a jen smrt mě od něj může odloučit. To je čistota.

Čistota

Slibem čistoty se z lásky k Bohu vzdávám manželství, vlastního domova a založení rodiny. My katolíci tomu snadno rozumíme, ale nekatolíci nechápou, jak může žena žít, aniž by se vdala. V jejich očích je to něco hluboce nepřirozeného; přesto to obdivují, aniž chápou, co nás vede k tomu, abychom se vzdávaly práva, které nám náleží.

Slibem čistoty se nevzdávám pouze manželského života, ale zasvěcuji Bohu také svobodné nakládání se svými vnitřními i vnějšími úkony a city. Nemohu s čistým svědomím milovat žádné stvoření láskou ženy k muži. Už nemám právo vyhradit žádnému jinému stvoření tu lásku, která patří Bohu…

Svoboda

Lidé žijící ve světě si myslí, že nás slib čistoty zbavuje lidskosti a mění v kamenné bytosti bez citů. Každá z nás může dosvědčit, že tomu tak není.

Právě slib čistoty nám dává svobodu milovat všechny, místo abychom se staly matkami tří nebo čtyř dětí. Vdaná žena může milovat jediného muže; my můžeme v Bohu milovat celý svět.

Slib čistoty nás neochuzuje: umožňuje nám žít naplno, pokud jej věrně zachováváme a nepovažujeme ho pouze za soubor zákazů.

Slib čistoty není pouhým seznamem zákazů: je to láska. Proto se můžeme dívat na každého člověka a říci: „Miluji všechny.“

V našich Konstitucích čteme, že se máme navzájem milovat vroucí láskou. Můžeme tak činit, protože milujeme Boha.

Je to darování i přijímání: daruji Bohu sebe samu a přijímám Boha. Bůh se stává mým a já se stávám jeho. Proto se prostřednictvím slibu čistoty zasvěcuji celá jemu.

A když se snížíme k tomu, že podléháme nečistým myšlenkám, odhazujeme drahokamy, abychom sbíraly bláto. Ve svém duchovním životě vlastníme Boha, všemohoucího a nekonečně velikého, a přesto se snižujeme k nějakému stvoření.

Je nemyslitelné, abychom se odvracely od všemohoucího Boha a zabývaly se nějakým stvořením, jakkoli dobré může být (mluví o čistotě). Je to jako malé dítě, které se místo toho, aby si vybralo sladkosti, otočí a začne jíst omítku ze zdi, nebo dokonce bláto.

Musíme se upřímně podívat samy do sebe, protože touha snížit se k takovému „blátu“ je přítomna v každé z nás; některé jí však podlehnou, zatímco jiné se od ní odvrátí.

Matka Tereza z Kalkaty

Svatá Tereza z Kalkaty (1910–1997) zasvětila svůj život lásce k Ježíši skrze službu nejchudším a nejzranitelnějším. Založila řeholní kongregaci Misionářek lásky, která dnes působí po celém světě a jejíž členky přijímají život v chudobě a věnují se péči o ty nejpotřebnější tam, kde působí. Svým svědectvím ukázala, že pravá čistota a věrnost mají kořeny v nerozdělené lásce k Bohu, která se projevuje nezištnou láskou a službou každému člověku. Její liturgická památka se slaví 5. září.

Má dnešní píseň (svatá Terezie)

people-2589047_1280

Podvod jménem rodinné konstelace